Náhlá slabost, motání hlavy nebo pocit, že člověk omdlí, mohou mít mnoho příčin.

Pokud se však objeví spolu s dalšími příznaky, jako je dušnost, bolest či tlak na hrudi, studený pot nebo nevolnost, je potřeba situaci brát vážně.

Při akutním srdečním problému může být narušeno dostatečné zásobování organismu krví, což se může projevit slabostí nebo závratěmi.

Kdo má vyšší riziko?

Riziko srdečního infarktu není u všech lidí stejné.

Významnou roli hrají například:

• kouření,
• vysoký krevní tlak,
• vysoká hladina LDL cholesterolu,
• cukrovka,
• nadváha a obezita,
• nedostatek pohybu,
• vyšší věk,
• rodinná anamnéza předčasných srdečních onemocnění,
• některá další onemocnění srdce a cév.

Riziko může ovlivňovat také dlouhodobě nezdravý jídelníček a nadměrná konzumace alkoholu.

U žen mohou být některé příznaky srdečních problémů méně typické než klasická silná bolest na hrudi. To může přispět k tomu, že jsou obtíže podceněny.

A co stres?

Dlouhodobý stres může mít negativní dopad na celkové kardiovaskulární zdraví a může nepříznivě ovlivňovat například krevní tlak, spánek a životní návyky.

Není však správné označovat běžný stres jako přímou příčinu každého infarktu.

Mnohem důležitější je sledovat celkový soubor rizikových faktorů a snažit se je dlouhodobě ovlivňovat.

Ateroskleróza: jeden z hlavních problémů

Jedním z nejvýznamnějších mechanismů vedoucích k infarktu je ateroskleróza.

Při ní se ve stěnách tepen postupně vytvářejí aterosklerotické pláty. Ty mohou zužovat cévu a omezovat průtok krve.

Nebezpečné je také narušení povrchu takového plátu. Může vzniknout krevní sraženina, která průtok krve výrazně omezí nebo úplně uzavře.

Pokud je některá z koronárních tepen zablokována, část srdečního svalu nemusí dostávat dostatek kyslíku. Při delším nedokrvení může dojít k poškození srdeční tkáně – tedy k infarktu.

Jak snížit riziko?

Neexistuje způsob, jak riziko infarktu odstranit na 100 %. Řadu rizikových faktorů však lze významně ovlivnit.

Přestaňte kouřit

Kouření poškozuje cévy a patří mezi významné ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.

Kontrolujte krevní tlak

Dlouhodobě vysoký krevní tlak může poškozovat cévy a zatěžovat srdce. Pravidelné měření a případná léčba proto mají velký význam.

Sledujte cholesterol

Zvýšená hladina LDL cholesterolu může přispívat k rozvoji aterosklerózy. U lidí se zvýšeným rizikem může lékař doporučit změny životního stylu nebo léky.

Hýbejte se

Pravidelná fyzická aktivita podporuje zdraví srdce a cév a pomáhá také při kontrole tělesné hmotnosti, krevního tlaku a metabolismu.

Jezte pestře

Základem je pestrá strava s dostatkem zeleniny, ovoce, celozrnných potravin, luštěnin a dalších kvalitních zdrojů živin.

Naopak je vhodné omezovat nadbytek soli, vysoce průmyslově zpracované potraviny a nadměrné množství nasycených a trans tuků.

Kontrolujte cukrovku

Vysoká hladina krevního cukru může v dlouhodobém horizontu poškozovat cévy. Pokud máte cukrovku, důležitou součástí prevence je její správná léčba a pravidelné kontroly.

Kdy okamžitě volat pomoc?

Nejdůležitější pravidlo je jednoduché:

Pokud máte podezření na infarkt, nečekejte, zda příznaky samy odezní.

Okamžitou pomoc je třeba vyhledat například při náhlém tlaku, svírání nebo bolesti na hrudi, zejména pokud trvá několik minut nebo se vrací. Stejně tak je důležité reagovat při kombinaci dušnosti, studeného potu, nevolnosti, výrazné slabosti, závratí nebo bolesti šířící se do paže, zad, krku či čelisti.

V takové situaci je vhodné volat zdravotnickou záchrannou službu a nezkoušet se dopravit do nemocnice vlastními silami.

Pokud si nejste jistí, zda jde o infarkt, je bezpečnější nechat se vyšetřit. U srdeční příhody může být čas velmi důležitý.

Tichý neznamená neškodný

Tichý infarkt může být obtížnější rozpoznat právě proto, že nemusí mít dramatický průběh. Místo typické bolesti na hrudi se mohou objevit únava, dušnost, nevolnost, pocení, závratě nebo neobvyklé bolesti v horní části těla.

Tyto příznaky však nejsou specifické pouze pro infarkt. Samy o sobě proto diagnózu nepotvrzují.

Důležitá je především jejich náhlost, intenzita, kombinace a celkový zdravotní stav člověka.

Nejlepší ochranou není čekat na varovný signál, ale dlouhodobě pečovat o zdraví srdce: nekouřit, pravidelně se hýbat, kontrolovat krevní tlak a cholesterol, řešit cukrovku, udržovat zdravou tělesnou hmotnost a chodit na preventivní kontroly.

A pokud se objeví náhlé nebo neobvyklé příznaky, které by mohly souviset se srdcem, nepodceňujte je jen proto, že nejsou dramatické.