Spánek není jen čas, kdy si večer lehneme a ráno se probudíme. Je to jedna z nejdůležitějších součástí našeho každodenního života a má zásadní význam pro fungování mozku, imunitního systému, metabolismu i psychické pohody.
Přesto mnoho lidí dlouhodobě spí méně, než jejich organismus potřebuje. Ráno vstávají unavení, během dne bojují s ospalostí a večer se snaží dohnat ztracené hodiny. Pokud se tento režim opakuje týdny nebo měsíce, může se nedostatek spánku projevit na celkovém zdraví.
Kolik hodin bychom tedy měli skutečně spát? Odpověď závisí především na věku.
Potřeba spánku se během života mění
Novorozenec potřebuje výrazně více spánku než dospělý člověk. Malé děti mohou prospat velkou část dne, zatímco u dospělých se doporučená délka spánku pohybuje přibližně kolem sedmi až devíti hodin.
S přibývajícím věkem se potřeba spánku obvykle mírně mění, ale neznamená to, že senioři potřebují jen několik hodin denně.
Obecně lze doporučení shrnout takto:
Novorozenci: přibližně 14–17 hodin denně
V prvních měsících života je spánek nezbytný pro rychlý vývoj mozku a celého organismu.
Novorozenci navíc obvykle nespí několik hodin v kuse. Jejich spánek je rozdělený do mnoha kratších období během dne i noci.
Kojenci ve věku 4–12 měsíců: přibližně 12–16 hodin
S přibývajícím věkem se postupně prodlužují období bdění a spánek se začíná více soustřeďovat do nočních hodin.
Do celkového počtu se započítávají také denní spánky.
Děti od 1 do 2 let: přibližně 11–14 hodin
Batolata stále potřebují značné množství spánku, protože jejich organismus i mozek se intenzivně vyvíjejí.
Pravidelný režim může dítěti pomoci lépe usínat a zároveň podpořit kvalitnější noční odpočinek.
Předškolní děti ve věku 3–5 let: přibližně 10–13 hodin
U předškolních dětí se postupně mění potřeba denního spánku. Některé děti ještě pravidelně odpočívají během dne, jiné už denní spánek nepotřebují.
Důležitější než samotné číslo je sledovat také chování dítěte. Pokud je přes den výrazně podrážděné, ospalé nebo má problémy se soustředěním, může být jedním z důvodů právě nedostatek spánku.
Školní děti ve věku 6–12 let: přibližně 9–12 hodin
Školní věk přináší více povinností, úkolů, kroužků a času stráveného před obrazovkami. Právě proto mohou děti snadno začít spát méně, než potřebují.
Dostatečný spánek je přitom důležitý pro schopnost učit se, soustředit se a zvládat každodenní zátěž.
Teenageři ve věku 13–18 let: přibližně 8–10 hodin
Dospívající často patří mezi skupiny, které spí méně, než by měly.
Školní povinnosti, sociální život, mobilní telefony, počítače a změny biologických hodin mohou způsobovat, že chodí spát pozdě a ráno musí vstávat příliš brzy.
Doporučených 8–10 hodin proto nemusí být pro dospívajícího snadné dodržet, ale dlouhodobý nedostatek spánku může negativně ovlivnit pozornost, náladu i schopnost učení.
A kolik hodin potřebují dospělí?
Dospělí ve věku 18–64 let: nejčastěji 7–9 hodin
Pro většinu dospělých představuje vhodný rozsah přibližně 7 až 9 hodin spánku za noc.
Neznamená to však, že každý člověk musí spát přesně osm hodin. Někomu může vyhovovat o něco méně, jinému více.
Důležitá je také kvalita spánku. Člověk může strávit v posteli osm hodin, ale pokud se často probouzí nebo má jiné problémy se spánkem, nemusí se ráno cítit odpočatý.
Senioři nepotřebují jen čtyři nebo pět hodin
Lidé ve věku 65 let a více: přibližně 7–8 hodin
Častým mýtem je představa, že starší lidé přirozeně potřebují jen několik hodin spánku.
Ve skutečnosti se doporučení pro starší dospělé příliš neliší od doporučení pro ostatní dospělé. Často se uvádí přibližně 7 až 8 hodin spánku za noc.
Spánek se však může s věkem změnit. Člověk může například snadněji usínat přes den, častěji se v noci probouzet nebo se probouzet dříve ráno.
To neznamená, že je špatný spánek automaticky normální součástí stárnutí.
