Rovnováha není pouze otázkou svalů. Mozek získává informace také ze zraku a vnitřního ucha. Tyto systémy společně pomáhají tělu zjistit, kde se právě nachází a jak se pohybuje.
Zhoršené vidění proto může komplikovat orientaci například na schodech, při chůzi po nerovném povrchu nebo za šera.
Podobně mohou některé poruchy vnitřního ucha způsobovat závratě nebo pocit nejistoty.
Proto není dobré dlouhodobě přehlížet změny zraku, opakované závratě nebo problémy se sluchem.
Pravidelné kontroly zraku a řešení nových obtíží mohou být důležitou součástí prevence pádů.
5. Přílišná opatrnost a vyhýbání se pohybu
Možná to zní paradoxně, ale strach z pádu může někdy vytvořit začarovaný kruh.
Člověk se jednou zakopne nebo uklouzne. Začne mít obavy, že se to bude opakovat, a proto přestane chodit na delší procházky, méně vstává ze židle a postupně omezuje všechny aktivity, při kterých se necítí jistě.
Výsledkem může být ještě menší pohyb, oslabení svalů a další pokles sebejistoty.
To samozřejmě neznamená, že je správné ignorovat riziko pádu. Naopak. Smyslem je najít bezpečný způsob, jak zůstat aktivní.
Pomoci může například pravidelná chůze, cvičení pod dohledem fyzioterapeuta nebo jednoduché posilování přizpůsobené zdravotnímu stavu.
Pokud máte výrazný strach z pádu, je vhodné hledat příčinu tohoto strachu a probrat ji s odborníkem místo toho, abyste pohyb úplně vyřadili.
Pozor také na léky
Na rovnováhu mohou mít vliv i některé léky. U určitých přípravků se může objevit ospalost, závratě nebo pokles krevního tlaku, zejména při rychlém postavení.
To neznamená, že byste měli předepsané léky sami vysadit. Pokud si všimnete, že se po nasazení nového léku nebo změně dávkování objevila větší nejistota, závratě či ospalost, proberte situaci s lékařem nebo lékárníkem.
Někdy může být užitečné také zkontrolovat, zda se navzájem neovlivňují různé léky, které člověk užívá.
Bezpečný domov může znamenat velký rozdíl
Riziko pádu se nemusí skrývat pouze v těle. Někdy je problém přímo v prostředí, ve kterém se člověk pohybuje.
Volně položené koberce, kabely na podlaze, nedostatečné osvětlení nebo předměty ponechané na schodech mohou vytvořit překážky, kterých si během běžného dne téměř nevšimneme.
Vyplatí se proto projít domácnost a zaměřit se na místa, kde nejčastěji dochází k zakopnutí.
Pomoci může:
- odstranit volné koberce nebo je bezpečně upevnit,
- udržovat schody volné,
- zajistit dostatečné osvětlení,
- používat noční světlo v ložnici a na cestě k toaletě,
- uklidit kabely z míst, kde se chodí,
- podle potřeby instalovat madla nebo další opěrné prvky.
Kdy už nejde jen o běžnou nejistotu?
Občasné zakolísání nemusí znamenat závažný problém. Pokud se však potíže s rovnováhou objevují nově, zhoršují se nebo začínají omezovat běžný život, je vhodné jejich příčinu řešit.
Zvláštní pozornost si zaslouží například opakované pády, náhlé nebo výrazné závratě, nově vzniklá slabost končetiny, poruchy řeči, dvojité vidění, silná bolest hlavy nebo náhlá výrazná změna chůze. Při náhlém vzniku takových příznaků je potřeba vyhledat akutní lékařskou pomoc.
Rovnováhu mohou ovlivňovat velmi rozdílné příčiny – od oslabení svalů přes problémy se zrakem a vnitřním uchem až po neurologická, kardiovaskulární nebo metabolická onemocnění. Proto není vhodné automaticky předpokládat, že každá změna stability je pouze důsledkem věku.
Malé změny mohou být důležitější než velké sliby
Dobrá rovnováha není založena na jednom zázračném cviku. Je výsledkem spolupráce svalů, nervového systému, zraku, vnitřního ucha a celkové kondice.
Pravidelný pohyb, vhodná obuv, dostatek tekutin podle individuálních potřeb, kvalitní strava, kontrola zraku a bezpečně uspořádaná domácnost mohou pomoci vytvořit lepší podmínky pro stabilní a sebejistý pohyb.
Nejdůležitější je nezačít až ve chvíli, kdy dojde k vážnému pádu. Péče o sílu, pohyblivost a rovnováhu může být součástí zdravého stárnutí stejně jako péče o srdce, kosti nebo celkovou kondici.
A pokud už dnes cítíte, že vaše chůze není tak jistá jako dříve, není důvod se za to stydět. Je to signál, kterému stojí za to věnovat pozornost.