Michel de Nostredame, známější jako Nostradamus, patří mezi nejznámější věštce v evropských dějinách. Jeho jméno je dodnes spojováno s údajnými předpověďmi válek, přírodních katastrof, společenských otřesů i významných historických událostí.
Jeho nejslavnější dílo Les Prophéties, poprvé vydané v roce 1555, obsahuje stovky krátkých čtyřverší psaných velmi symbolickým a často obtížně srozumitelným jazykem. Právě jejich nejednoznačnost umožnila vzniknout obrovskému množství různých výkladů.
Někteří lidé se domnívají, že Nostradamus dokázal předvídat události, které přišly až o staletí později. Historici a odborníci na jeho dílo však upozorňují, že mnoho těchto spojení vzniklo až zpětně. Když je text dostatečně obecný, může být poměrně snadné najít v něm podobnost s různými událostmi, které se odehrály později.
Přesto Nostradamovy verše dodnes fascinují veřejnost. Někteří současní interpreti je dokonce spojují s událostmi, které by podle jejich názoru mohly nastat v blízké budoucnosti.
Podívejme se na tři nejčastější typy těchto interpretací.
1. Velký globální konflikt
Jedním z nejčastějších moderních výkladů Nostradamových textů je představa rozsáhlého mezinárodního konfliktu.
Někteří interpreti upozorňují na verše, v nichž se objevují motivy války, soupeření mocností, dlouhého konfliktu nebo vojenského střetu. Z některých překladů a interpretací se často cituje také zmínka o válce trvající 27 let.
Právě tato pasáž bývá v moderních článcích spojována s představou velkého konfliktu, který by mohl zasáhnout více částí světa.
Současní vykladači někdy dávají tyto obrazy do souvislosti s napětím mezi velmocemi a s geopolitickým soupeřením mezi Východem a Západem.
V některých interpretacích se proto objevují například Spojené státy, Čína nebo Rusko.
Je však důležité zdůraznit jednu zásadní skutečnost: Nostradamovy původní verše tyto současné státy takto konkrétně nejmenují. Spojení s dnešními geopolitickými mocnostmi je výsledkem moderní interpretace, nikoli jednoznačného historického výkladu původního textu.
Proč jsou tyto verše tak snadno interpretovatelné?
Nostradamus používal směs starší francouzštiny, symbolických výrazů, historických odkazů, astrologických motivů a někdy také slov, jejichž přesný význam není jednoduché určit.
Když se například v textu objeví motiv války, krále, ohně, východu nebo velké změny, lze ho vztáhnout k celé řadě historických období.
Po významné události pak může vzniknout dojem, že ji Nostradamus předpověděl přesně. Při zpětném pohledu totiž člověk hledá v textu především prvky, které s danou událostí souvisejí.
Tento způsob interpretace se někdy označuje jako retrospektivní výklad – význam starého textu je přizpůsobován události, která už se stala.
2. Klimatické katastrofy a environmentální krize
Další skupina moderních interpretací se zaměřuje na verše, v nichž se objevují obrazy horka, sucha, povodní, požárů nebo „ohně z nebe“.
V době, kdy se stále více diskutuje o změně klimatu, někteří lidé tyto pasáže spojují s možností budoucích environmentálních katastrof.
Podle těchto interpretací by mohly symbolické obrazy odkazovat například na:
- dlouhá období extrémního sucha,
- rozsáhlé požáry,
- ničivé povodně,
- extrémní vedra,
- nedostatek vody,
- potravinové krize,
- stoupání hladiny moří,
- nebo jiné rozsáhlé přírodní katastrofy.
Takové interpretace mohou působit působivě zejména proto, že podobné jevy skutečně známe ze současného světa.
Ani zde však neexistuje jednoznačný důkaz, že Nostradamus předpověděl moderní klimatickou změnu.
Obrazy ohně, sucha, povodní a katastrof byly běžnou součástí starší apokalyptické a astrologické literatury. Katastrofické motivy navíc mohou popisovat mnoho různých historických situací.
Symbolika místo konkrétní předpovědi
Jedním z hlavních problémů při interpretaci Nostradamových veršů je právě jejich symbolický charakter.
Slovo nebo obraz představující „oheň“ může mít například doslovný význam, ale také může symbolizovat válku, zkázu, konflikt nebo společenský převrat.
Podobně „voda“ nemusí nutně znamenat konkrétní povodeň.
Proto není možné jednoduše vzít jeden obraz ze čtyřverší a prohlásit, že popisuje konkrétní událost 21. století.
