Vakcíny proti covidu-19 a možné vedlejší účinky: Co odhalila rozsáhlá studie na 99 milionech lidí?

V prosinci 2019 se v Číně objevil nový koronavirus, který se během krátké doby rozšířil do celého světa. Nemoc, později pojmenovaná COVID-19, vedla k pandemii, jež zásadně ovlivnila zdravotnictví, ekonomiku i každodenní život milionů lidí.

Jedním z nejvýznamnějších kroků v boji proti pandemii se stalo rychlé vyvinutí vakcín. Přestože očkování pomohlo snížit riziko závažného průběhu onemocnění, od samého počátku vyvolávalo otázky týkající se jeho bezpečnosti, možných nežádoucích účinků a dlouhodobých zdravotních dopadů.

Co o těchto otázkách dnes víme a co zjistili vědci při rozsáhlém mezinárodním výzkumu?

První případy covidu-19 ve Francii

První potvrzené případy onemocnění COVID-19 byly ve Francii zaznamenány v lednu 2020. Na konci února země evidovala také první úmrtí spojené s touto infekcí.

Situace se rychle zhoršovala a francouzská vláda 17. března 2020 zavedla celostátní omezení pohybu. Opatření měla zpomalit šíření viru a zabránit přetížení nemocnic.

Postupně se začala rozšiřovat také opatření zaměřená na ochranu obyvatelstva, včetně používání roušek a přípravy rozsáhlé očkovací kampaně.

Vakcíny vznikly v rekordním čase

Společnosti Pfizer-BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson vyvinuly vakcíny proti covidu-19 v mimořádně krátké době.

Rychlý vývoj umožnily mimo jiné předchozí výzkumy koronavirů, nové technologické postupy, rozsáhlé financování a souběžné provádění některých fází vývoje.

Přestože klinické studie prokázaly, že vakcíny dokážou významně snížit riziko závažného průběhu covidu-19, jejich používání přineslo také potřebu průběžně sledovat nežádoucí účinky. Některé vzácné komplikace se totiž mohou projevit až poté, co je přípravek podán velkému počtu lidí.

Jaké nežádoucí účinky byly zaznamenány?

Po podání milionů dávek odborníci identifikovali několik nežádoucích účinků, jejichž souvislost s některými vakcínami byla podpořena vědeckými důkazy.

Patří mezi ně zejména:

• Myokarditida a perikarditida – záněty srdečního svalu nebo osrdečníku, které byly vzácně zaznamenány především po mRNA vakcínách.
• Závažné alergické reakce – mohou se objevit po různých typech vakcín, ale jsou vzácné.
• Neobvyklé krevní sraženiny spojené s nízkým počtem krevních destiček – velmi vzácná komplikace spojovaná zejména s některými vakcínami využívajícími adenovirový vektor.
• Změny menstruačního krvácení – u části žen byly po očkování zaznamenány přechodné změny menstruačního cyklu.

U vysokého krevního tlaku a dalších zdravotních potíží je třeba pečlivě rozlišovat mezi událostí, která se objevila po očkování, a skutečnou příčinnou souvislostí. Samotná časová následnost totiž ještě neprokazuje, že problém vyvolala vakcína.

Co zkoumala rozsáhlá studie na 99 milionech lidí?

Významný mezinárodní výzkum provedla organizace Global Vaccine Data Network. Studie zahrnovala údaje o více než 99 milionech očkovaných osob z osmi zemí.

Výzkumníci analyzovali zdravotní záznamy a sledovali výskyt vybraných zdravotních komplikací po očkování proti covidu-19. Zaměřili se především na události, které byly již dříve považovány za možné nežádoucí účinky a vyžadovaly další ověření.

Výsledky byly publikovány v odborném časopise Vaccine.

Velikost souboru umožnila vědcům zkoumat i velmi vzácné zdravotní komplikace, které by v menších klinických studiích nemusely být zachyceny. Ani takto rozsáhlá studie však sama o sobě nedokáže prokázat, že každé onemocnění vzniklé po očkování bylo způsobeno vakcínou.

Guillainův–Barrého syndrom a žilní trombóza

Mezi sledované komplikace patřily také Guillainův–Barrého syndrom a některé typy žilní trombózy.

Guillainův–Barrého syndrom je vzácné neurologické onemocnění, při kterém imunitní systém napadá periferní nervy. Může způsobit brnění, svalovou slabost a v závažných případech i ochrnutí. Zvýšené riziko tohoto syndromu bylo zaznamenáno zejména po některých adenovirových vakcínách, například vakcíně AstraZeneca.

Žilní trombóza vzniká tehdy, když se v žíle vytvoří krevní sraženina. Zvláštní pozornost vzbudil vzácný syndrom zahrnující trombózu a nízký počet krevních destiček, který byl spojen především s některými adenovirovými vakcínami.

Je důležité rozlišovat tyto vzácné komplikace od běžnějších případů trombózy nebo neurologických onemocnění, které se v populaci vyskytují i bez očkování.

Co výsledky znamenají pro běžného člověka?

Výsledky rozsáhlých studií pomáhají zdravotnickým odborníkům lépe určit, které nežádoucí účinky jsou skutečně spojeny s konkrétními vakcínami, jak často se objevují a u kterých skupin lidí je riziko vyšší.

Při interpretaci výsledků je však nutné zohlednit několik skutečností:

• Nežádoucí účinky se liší podle použité vakcíny, věku a dalších faktorů.
• Zdravotní problém, který se objeví po očkování, nemusí být automaticky jeho následkem.
• Rizika očkování je třeba porovnávat také s riziky samotné infekce, která může způsobit srdeční, cévní i neurologické komplikace.
• Bezpečnostní doporučení se mohou měnit podle nových poznatků a aktuální situace.

Pokud se po očkování objeví bolest na hrudi, dušnost, výrazná svalová slabost, náhlé neurologické potíže nebo neobvyklá silná bolest hlavy, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.

Závěr: Proč je dlouhodobé sledování důležité?

Rozsáhlý výzkum na desítkách milionů lidí představuje důležitý nástroj pro pochopení bezpečnosti vakcín proti covidu-19. Potvrzuje význam systematického sledování zdravotních komplikací a potřebu otevřeně informovat veřejnost o známých rizicích.

Současně platí, že vzácné nežádoucí účinky nelze zaměňovat za důkaz, že očkování obecně způsobuje rozsáhlé poškození zdraví. Stejně tak není správné skutečně doložená rizika zlehčovat.

Nejdůležitější je hodnotit dostupné důkazy v souvislostech, rozlišovat mezi potvrzenou příčinnou souvislostí a pouhou časovou shodou a rozhodovat se na základě kvalitních odborných informací.

V prosinci 2019 se v Číně objevil nový virus, který se rychle rozšířil po celém světě, což vyvolalo celosvětové obavy – včetně Světové zdravotnické organizace (WHO). Tato vysoce nakažlivá infekční nemoc, později pojmenovaná COVID-19, vedla k bezprecedentní celosvětové pandemii.

První diagnostikované případy ve Francii (2/10)