Neviditelné dědictví naší emocionální historie
Když dítě vyrůstá v prostředí, kde jsou jeho pocity systematicky ignorovány nebo trivializovány, vyvíjí se u něj ochranné mechanismy. S přibývajícím věkem tyto reflexy často vedou k sociální izolaci.
Americká psychologická asociace to jasně uvádí: náš způsob budování vztahů v dospělosti je hluboce formován našimi dětskými zkušenostmi. Nejde o vědomou zášť, ale spíše o pud sebezáchovy. Obnova vztahu proto vyžaduje trpělivost, laskavost a skutečné odhodlání obou stran.
Vzdálenost mezi rodiči a dětmi nikdy nevzniká náhle – vzniká pomalu a stejně pomalu se může rozplynout, jedno autentické gesto za druhým.
Každé rodinné pouto si zaslouží dostat další šanci, i když se zdá, že všechno dlouho ticho.
