S přibývajícím věkem se může měnit chuť k jídlu. Člověk může mít menší hlad, hůře kousat nebo mít problémy s přípravou jídla.

Výsledkem může být nedostatečný příjem energie a zejména bílkovin.

To může přispívat ke ztrátě svalové hmoty a celkové slabosti.

Proto je důležité, aby jídelníček ve vyšším věku nebyl pouze „dietní“, ale především pestrý a nutričně hodnotný.

Do jídelníčku mohou podle individuálních potřeb patřit například vejce, ryby, mléčné výrobky, luštěniny, maso, celozrnné potraviny, zelenina, ovoce, ořechy a další kvalitní potraviny.

Konkrétní potřeby se však liší podle zdravotního stavu. Člověk s onemocněním ledvin, cukrovkou nebo jinými zdravotními problémy může potřebovat individuální doporučení.

Spánek je důležitější, než si mnoho lidí myslí

Kvalita spánku se může s věkem měnit. Člověk může usínat dříve, častěji se během noci probouzet nebo se ráno probudit dříve než v minulosti.

To ale neznamená, že dlouhodobě špatný spánek je něco, co je nutné jednoduše přijmout.

Pokud se člověk pravidelně budí neodpočatý, přes den usíná nebo má výrazné problémy se spánkem, je vhodné situaci konzultovat s lékařem.

Pomoci může také pravidelný čas usínání a vstávání, dostatek denního světla a přiměřená fyzická aktivita během dne.

Péče o psychiku je stejně důležitá jako péče o tělo

Ve vyšším věku může člověk čelit mnoha změnám – od odchodu do důchodu přes ztrátu blízkých až po zdravotní omezení.

Je proto pochopitelné, že se někdy objeví smutek nebo období menší motivace.

Dlouhodobý pocit beznaděje, výrazná ztráta zájmu o věci, které člověka dříve těšily, nebo přetrvávající úzkost však není potřeba považovat za nevyhnutelnou součást stárnutí.

Psychické zdraví si zaslouží stejnou pozornost jako zdraví fyzické.

Promluvit si s lékařem, psychologem nebo jiným odborníkem není známkou slabosti.

Udržujte mozek aktivní

Mozek také potřebuje podněty.

Čtení, luštění, hudba, společenské hry, rozhovory, učení se novým věcem nebo práce s novými technologiemi mohou být příjemným způsobem, jak zůstat mentálně aktivní.

Není přitom nutné hledat složité „tréninky mozku“.

Úplně postačí něco, co člověka skutečně zajímá.

Pokud někdo miluje historii, může číst historické knihy. Kdo rád vaří, může zkoušet nové recepty. Jiný člověk může fotografovat, zahradničit nebo se učit pracovat s chytrým telefonem.

Nejdůležitější je zájem a pravidelné používání různých schopností.

Malé každodenní návyky mohou mít velký význam

Když se mluví o zdravém stárnutí, lidé často hledají jeden výjimečný recept.

Ve skutečnosti může být důležitější soubor obyčejných návyků:

• pravidelně se hýbat podle svých možností,
• jíst pestrou stravu,
• dostatečně odpočívat,
• udržovat sociální kontakty,
• pečovat o své duševní zdraví,
• chodit na doporučené kontroly,
• dbát na bezpečnost a prevenci pádů,
• věnovat se činnostem, které člověka baví,
• udržovat si co největší míru samostatnosti,
• a nebát se požádat o pomoc, když ji potřebuje.

Nejde o dokonalost.

I malá změna může být užitečná.

Neztrácejte zvědavost

Jednou z krásných vlastností, které si lze udržet prakticky v každém věku, je zvědavost.

Nemusíte cestovat přes půl světa nebo se učit něco mimořádně obtížného.

Můžete navštívit nové místo ve svém okolí, přečíst si knihu od autora, kterého neznáte, ochutnat nové jídlo, naučit se používat novou aplikaci nebo se začít věnovat dávno odloženému koníčku.

Pocit, že se stále něco učíme a objevujeme, může pomoci udržet život zajímavý.

Po osmdesátce není nutné přestat plánovat

Jedna z největších chyb může spočívat v přesvědčení, že ve vysokém věku už nemá smysl nic plánovat.

Plány samozřejmě mohou vypadat jinak než ve třiceti.

Místo dlouhodobé kariéry může být cílem návštěva rodiny. Místo velkého projektu může člověk naplánovat úpravu zahrady. Místo náročné dovolené může jít o jednodenní výlet.

Plánování dává budoucnosti určitý tvar.

A někdy stačí mít v kalendáři jednu malou věc, na kterou se člověk těší.

Není pozdě začít

Možná máte osmdesát, možná sedmdesát nebo devadesát.

Na některé změny není nikdy pozdě.

Nemusíte během jediného týdne změnit celý svůj život. Můžete začít jedním telefonátem, krátkou procházkou, zdravějším jídlem nebo návštěvou lékaře, kterého jste dlouho odkládali.

Pokud je pro vás určitá aktivita příliš náročná, hledejte její jednodušší variantu.

Pokud už nemůžete chodit na dlouhé procházky, může být možné chodit kratší dobu. Pokud nemůžete cestovat, můžete objevovat místa ve svém okolí. Pokud nemůžete pravidelně navštěvovat přátele, můžete jim zavolat.

Cílem není vrátit čas.

Cílem je využít možnosti, které máte dnes.

Stárnutí není soutěž

Je důležité nezapomínat, že každý člověk stárne jinak.

Někdo může být v devadesáti velmi aktivní, zatímco jiný může mít zdravotní omezení už mnohem dříve. To neznamená, že jeden člověk „stárne správně“ a druhý špatně.

Zdravotní stav je ovlivněn mnoha faktory, které nemůžeme ovládat.

Proto není užitečné porovnávat se s někým, komu je stejně let a zvládá něco, co vy už nedokážete.

Mnohem důležitější otázkou je:

Co mohu udělat pro to, abych si zachoval co největší kvalitu života vzhledem ke svému vlastnímu zdravotnímu stavu?

Na závěr

Osmdesáté narozeniny nejsou hranicí, za kterou by život automaticky ztrácel smysl, radost nebo možnosti.

Ano, tělo se s věkem mění. Některé činnosti mohou být náročnější a zdravotní problémy mohou přibývat. Přesto může být i vysoký věk obdobím, kdy člověk poznává nové věci, udržuje vztahy, věnuje se koníčkům a užívá si každodenní maličkosti.

Čtyři oblasti, kterým stojí za to věnovat pozornost, jsou především smysl života, pravidelný pohyb, sociální kontakt a péče o zdraví. K nim se přidává kvalitní výživa, spánek a péče o psychickou pohodu.

Neexistuje návod, který by zaručil, že člověk zůstane zdravý až do devadesáti nebo sta let. Existují však kroky, které mohou podpořit samostatnost a kvalitu života.

A právě o to jde.

Ne o to zastavit stárnutí, ale udělat každý další rok co nejvíce smysluplný, aktivní a podle možností naplněný.