„Od 10. února 2025 bylo v EU schváleno další konkrétní použití hmyzí složky – UV-ošetřeného prášku z larev potemníka moučného.“
Hmyz jako potravina už totiž v evropských pravidlech existoval i předtím. Únor 2025 znamenal další rozšíření seznamu povolených použití.
A možná právě proto stojí za to při příštím nákupu občas věnovat pár vteřin tomu, co je napsané drobným písmem na obalu.
Když už se o hmyzu v potravinách mluví, nabízí se jednoduchá otázka: Proč bychom ho vůbec měli jíst?
Jedním z hlavních důvodů, o kterých se mluví, je bílkovina. Některé druhy jedlého hmyzu obsahují poměrně vysoký podíl bílkovin a také další živiny, například tuky, vitaminy a minerální látky. Proto se o nich hovoří jako o jedné z možných alternativních potravinových surovin.
Dalším argumentem je efektivita chovu. Hmyz může při produkci bílkovin vyžadovat méně prostoru a v některých podmínkách také méně zdrojů než tradiční chov hospodářských zvířat. Právě proto se o něm mluví v souvislosti s budoucností potravinářství a hledáním dalších zdrojů potravin.
To ale neznamená, že člověk, který hmyz nejí, trpí nedostatkem nějaké nenahraditelné živiny.
Bílkoviny můžeme získat z masa, ryb, vajec, mléčných výrobků, luštěnin, obilovin, ořechů a celé řady dalších potravin. Hmyz tedy není z hlediska výživy povinnou součástí jídelníčku.
Především pro lidi, kteří hledají alternativní zdroje bílkovin, například z ekologických nebo stravovacích důvodů. Zajímavý může být také pro potravinářský průmysl, který hledá nové suroviny.
Naopak u některých lidí je potřeba větší opatrnost. Hmyzí bílkoviny mohou vyvolat alergickou reakci, přičemž u některých druhů existuje zkřížená alergická reakce například s korýši nebo roztoči. Proto také evropské předpisy u schválených hmyzích potravin stanovují příslušné požadavky na označování.
Takže otázka možná není jen:
„Budeme jíst hmyz?“
Ale spíš:
„Chceme ho jíst – a víme, kdy ho skutečně jíme?“
A právě proto má smysl umět číst etikety a vědět, jaké nové potraviny jsou v Evropské unii povolené.
Napsat komentář